|
|
Porovnání dostupnosti dat o aktuální radiační situaci v rámci Evropy
STRÁNSKÝ, Petr
Výše uvedené téma bakalářské práce bylo zvoleno především z důvodu aktuálnosti problematiky radiační bezpečnosti, jejíž význam bude v budoucnu zřejmě ještě narůstat, a proto by ji měla být věnována zvýšená pozornost. Cílem práce bylo porovnat dostupnost dat o aktuální radiační situaci na území jednotlivých států Evropy a zároveň posoudit přehlednost a způsob prezentace zveřejňovaných údajů o radiační situaci na internetu. Následně bylo možno získat odpověď na výzkumnou otázku: "Jsou data o aktuální radiační situaci zveřejňovaná jednotlivými státy srovnatelná?" V teoretické části práce byla použita metoda literární rešerše. Vymezeny byly především základní pojmy, popsány zdroje ionizujícího záření, vysvětlen byl pohyb radioaktivních látek v životním prostředí a účinky ionizujícího záření na organismus. Dále byl popsán systém monitorování radiační situace, a to zejména na území České republiky. V neposlední řadě bylo zmíněno legislativní hledisko radiačního monitorování a dále evropská výměna dat, především centrální databáze radiačních údajů systém EURDEP. Výsledky byly získávány komparativní analýzou webových stránek informujících o radiační situaci na území jednotlivých států. Vyplývá z nich, že drtivá většina evropských států provádí a zveřejňuje kontinuální monitorování dávkového příkonu. Další zveřejňovaná data pocházela zejména z měření obsahu radionuklidů v ovzduší, konkrétně z měření aktivity aerosolů a atmosférických spadů. Dostupnost ostatních monitorovaných položek, porovnávaných v této práci, nebyla zdaleka tak častá. Přehlednost a způsob prezentace zveřejňovaných údajů na internetu, byly u jednotlivých států poměrně odlišné. Nejlépe zpracovanou webovou stránkou byla česká aplikace MonRaS, která také jako jediná z porovnávaných webů nabízela aktuální data ze všech posuzovaných položek radiačního monitorování. Práce bude využita pro studijní účely a rozšíří informovanost o dostupnosti radiačních dat na internetu.
|
|
|
Srovnání radiometrů používaných Hasičským záchranným sborem ČR
PETRŮV, Josef
Hasičský záchranný sbor je základní složkou integrovaného záchranného systému, na jehož činnosti jsou kladeny vysoké nároky. Množství činností, které jednotky požární ochrany vykonávají, je velmi rozsáhlé, zvlášť velká pozornost je věnována zásahům s možným výskytem ionizujícího záření. Ionizující záření nelze detekovat lidskými smysly, ale lze detekovat pouze pomocí přístrojů. Identifikace ionizujícího záření není snadná, vyžaduje určitý čas, odborné znalosti a technické prostředky. Z důvodu předejití ozáření osob přítomných na místě zásahu tak i zasahujících osob jsou jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky v souladu s Koncepcí chemické služby vybavovány přenosnými detektory ionizujícího záření. Jedná se o přístroje DC-3E-98, DC-3H-08 a Ultra-Radiac (U-RAD 115). Přístroje jsou určeny pro zjišťování radiační situace. Cílem této bakalářské práce je provést porovnání přístrojů z hlediska přesnosti a rychlosti měření a zhodnotit vhodnost použití přístrojů jednotkami Hasičského záchranného sboru České republiky, ekonomické srovnání a použitelnost přístrojů. DC-3E -98 je ruční detektor plošné kontaminace a dávkového příkonu, konstrukčně pochází ze sedmdesátých let minulého století z typové řady DC-3 pro potřebu operativního radiačního průzkumu. Byl vyvinut a vyráběn v dnes již zaniklém Závodě mechanizace a automatizace Ostrov nad Ohří. Po následných úpravách provedených na konci devadesátých let a z potřeby dodržet zákon o metrologii je tento přístroj pro potřebu ochrany obyvatelstva používán dodnes. Skládá se ze dvou částí - samostatného přístroje a odnímatelné sondy. Obě části tvoří snadno rozebíratelný celek umožňující při měření manipulaci jednou rukou. Jeho velkou předností je rychlá odezva a velkoplošná sonda, jako detektor slouží Geiger-Müllerova trubice. DC-3H-08 je posledním přístrojem vycházejícím z typové řady DC-3 a vznikl inovací předchozího typu DC-3E-98. Tento přístroj byl vyvinut ve firmě VF a.s. Černá Hora z finančních zdrojů Evropské unie pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Jedná se o přístroj s dostatečně velkým displejem a robustní konstrukcí vhodný pro měření v terénu. Skládá se ze dvou samostatných dílů - indikační a základní jednotky. Ve složeném stavu funguje tento přístroj jako jeden celek, při rozpojení může každá jednotka pracovat samostatně a komunikace mezi nimi probíhá bezdrátově pomocí Bluetooth. Ovládání přístroje se provádí čtyřmi tlačítky na indikační jednotce. S tímto přístrojem je možno měřit příkon kermy ve vzduchu, příkon prostorového dávkového ekvivalentu, plošnou aktivitu, akumulovanou dávku a kontrolovat kontaminace osob. Nevýhodou tohoto přístroje je jeho velká hmotnost, nemožnost ovládání hlasitosti zvukového výstupu, doba provozu (pouze 4 hodiny) a proti ostatním jeho vysoká pořizovací cena. Ultra-Radiac (U-RAD 115) je ruční detektor určený pro indikaci přítomnosti zdrojů záření gama, měření dávkového příkonu pro účely stanovení doby pobytu zasahujících, vytyčování bezpečnostní zóny záření gama a pro přímé odečítání akumulované dávky. Tento přístroj je výrobkem firmy Canbera Dover, Inc.. Jedná se o přístroj menší velikosti, ovládání je v podstatě jednoduché a intuitivní pomocí šesti tlačítek. Pro svou odolnost je vhodný pro práci v terénu. Tento přístroj je v současné době dostačující pro základní jednotky HZS ČR a v době, kdy firma Canberra Packard ukončí prototypové stadium beta sondy tohoto přístroje pro náš trh, může plně nahradit dosluhující přístroj DC-3E.
|
|
|
Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem
MARKOVÁ, Iveta
ABSTRAKT Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem Má práce je zaměřena na radiační ochranu z důvodu možného vlivu ionizačního záření, které může mít nepříznivý vliv na organismus. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování obdržených osobních ekvivalentních dávek ionizujícího záření na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. Také jsem se ve své práci zaměřila na měření a vyhodnocování dávkového příkonu, který obdrží zaměstnanci oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. od aplikovaných pacientů s ohledem na vzdálenost a druh aplikovaného radiofarmaka. Metodika zvolená k samostatnému měření, shromažďování, záznamu a vyhodnocení získaných dat je detailně popsána a uvedena v metodice mé práce. Data získaná z osobních TL dozimetrů jsou evidovaná a archivovaná na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. dlouhodobě. Umožnila mi tak provést analýzu ekvivalentní dávky čtyř zdravotních sester za posledních pět let. Získané výsledky byly porovnány s údaji, které stanoví vyhláška č.307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Prezentace získaných výsledků je pro přehlednost uvedena v tabulkách i grafech. Shromážděná data potvrdila, že hodnoty ekvivalentních dávek získané z osobních TL dozimetrů čtyř zdravotních sester oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. nepřekročí povolené hodnoty stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Naměřené dávkové příkony klesají se vzdáleností a jsou úměrné podané aktivitě a druhu radiofarmaka.
|
|
|
Možnosti využití měřících přístrojů v laboratoři ZSF JU
ONDROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem Možnosti využití měřících přístrojů v laboratoři ZSF JU je zaměřena na výukovou laboratoř osobní dozimetrie. V úvodu je rozebrána problematika dozimetrie ? druhy ionizujícího záření, úkoly a cíle dozimetrie. Spolupráce dozimetrie s ostatními vědními obory a v neposlední řadě také základní veličiny a jednotky, které jsou používány v dozimetrii a radiační ochraně. Hlavním cílem bylo vypracovat ucelený přehled přístrojů a přístrojové techniky v laboratoři osobní dozimetrie a specifikovat jejich měřící charakteristiky. Následující kapitoly popisují jednotlivé přístroje laboratoře osobní dozimetrie ? jejich obecný popis, základní části, nastavení, ovládání, postupy při měření a použití zařízení ve výuce.
|
|
|
Metody měření povrchové kontaminace radioaktivní látkou v JE Temelín
PAPAN, Juraj
Monitorování výskytu a rozsahu povrchové kontaminace je oddělením RO provozu prováděno za účelem přijímání adekvátních opatření pro ochranu osob před nežádoucí kontaminací a kontrolu dodržování limit pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo KP. Kapitola výsledků a sběru dat obsahuje definici měřené veličiny, zdůraznění povrchové kontaminace jako významného zdravotního rizika, které je demonstrováno převodem hodnot povrchové kontaminace na velikost absorbované dávky v zasažených orgánech. Dále jsou uvedeny principy, problematika a faktory ovlivňující detekci ionizujícího záření, zejména povrchové aktivity, kterou je míra povrchové kontaminace vyjadřována . Na problematiku detekce navazuje popis rozsahu a principu realizace monitorování v rámci, kterého jsou jednotlivá měření prováděna, s přihlédnutím na hodnotu referenční úrovně pro konkrétní měření. Jednotlivé měřící postupy jsou uvedeny s popisem jejich použití. Vedle souhrnného popisu realizace monitorování povrchové kontaminace v Jaderné elektrárně Temelín byl jedním z cílů práce rozbor chyb zanášených do měřícího procesu ze strany osob provádějících měření. Hlavním cílem práce bylo potvrdit hypotézu, že opatření oddělení Radiační ochrany přijímaná na základě výsledků pracovních měření pro ochranu pracovníků, přicházejících do kontaktu s radioaktivitou ve formě povrchové kontaminace jsou dostačující a limity pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo kontrolované pásmo nejsou překračovány.
|
|
|
Časový průběh retence radiojódu u pacientů po podání léčebné dávky 131I v prvních dnech po terapii
MACHÁČKOVÁ, Věra
Po srovnání diagnostické a terapeutického poločasu bylo zjištěn rozdíl, z něhož lze usuzovat, že terapeutický poločas a tím nepřímo i retence radiojódu je závislá na podané aktivitě. Dle provedeného měření lze stanovit datum propuštění pacientů s benigním onemocněním na druhý den (u nízkých aktivit) a desátý den (u vysokých aktivit). U pacientů s maligním onemocněním lze stanovit datum propuštění na třetí den (u nízkých aktivit) a pátý den (u vysokých aktivit).
|
host ::
RSS.